Čeká nás 1. přímá volba prezidenta: Co očekáváme od prezidentských kandidátů a jak se na ně můžeme dívat?

Zkoušečka titulů a politické souvislosti

Připravili jsme jednoduchou aplikaci, která umožňuje vidět, jak jednotliví kandidáti ladí s tituly, které vyplývají z úlohy prezidenstké role. Související články z databáze Anopressu vám pomohou vyladit optiku.

Není dobré sledovat předvolební průzkumy a korigovat volbu předsudkem, že to nemá smysl. Dobrá volba je ta, která nám sedí – nikoliv cesta menšího zla.

×

Karel Schwarzenberg

Švýcarské občanství

Jak je to s vaším občanstvím – máte české a švýcarské?
Karel Schwarzenberg: Oboje od narození. Narodil jsem se v Praze, jsem tedy československý občan. Po naší emigraci, někdy v roce 1951, jsme dostali dopis od československého velvyslanectví, že jsme se v roce 1948 nevrátili včas z Rakouska, a když se nevrátíme, budeme zbaveni občanství. V roce 1951 rodiče usoudili, že by to nebyl dobrý nápad se vracet, a od té chvíle jsme všichni mysleli, že jsme občanství ztratili, a já jsem sem občas jezdil na švýcarský pas.

21. únor 2012, Ministerská shoda: Dvojí občanství individuálně

(zdroj: první zprávy.cz)

Česko chce zavést udělování dvojího občanství. Ministři zahraničí Česka a Maďarska se shodli na potřebě individuálního posouzení. Šéfové diplomacií to uvedli na tiskovém brífinku v Praze.

„Masové udělování bych nepodpořil,“ prohlásil český šéf diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09) s tím, že udělování dvojího občanství by mělo být vždy na základě individuálního posouzení.

Schwarzenberg hájí Švýcarské tajemství

(MF Dnes, 9. 3. 2009)

„Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se postavil za Švýcarsko při obhajobě zachování bankovního tajemství,“ uvedl včera švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

„Pár milionů eur na daních jistě tomu kterému státu uniká, ale tradice nezávislosti a anonymity Švýcarska má mnohem větší cenu,“ uvedl podle deníku český ministr.

S ním jste přijel také v roce 1990 na Pražský hrad?
Karel Schwarzenberg: Nikdy jsem se o papíry nestaral, ale když bylo řečeno, že mám nastoupit jako kancléř prezidenta, pověřil Václav Havel tajemníka, aby mi obstaral podklady a já mohl zažádat o vrácení občanství. Tajemník přišel – zrovna jsme měli poradu – postavil se před prezidentem do pozoru a řekl: Pane prezidente, musím vám bohužel sdělit, že Karlu Schwarzenbergovi se československé občanství vrátit nemůže. My čuměli… Vtom sáhl tajemník do kapsy a říká: Nikdy jste občanství neztratil. A podal mi občanku a pas.

Jak se to stalo? Nepořádek?
Karel Schwarzenberg: Asi. Jinak by mě museli dávno předtím zavřít, povolat do vojenské služby. Někde zapadl náš šanon a nikdo už se o nás nestaral.

Vy jste nikdy neměl rakouské občanství?
Karel Schwarzenberg: Ne, nikdy jsem ho nepotřeboval – švýcarský pas k cestování stačil.

A jak jste přišel k němu?
Karel Schwarzenberg: To je neuvěřitelná historka. My jsme měli svého času – ještě před Napoleonem – dvě knížectví. Jedno bylo knížectví Schwarzenberské a druhé okněžněné landkrabství Kleggau, které leželo na hranici Švýcarska a Německa, kousek od Curychu. Naši předchůdci uzavřeli spojeneckou smlouvu s městem Curych proti nepřátelskému městu Schafhaus. Vzájemně jsme si pomáhali, pak to přerušil Napoleon a jeho války – prostě šel čas, a celé to skončilo ve chvíli, kdy se Curych obrátil na tehdejší hlavu rodiny, Josefa Schwarzenberga, jestli chceme toto občanství zachovat. A on odpověděl, že s radostí zůstane nadále občanem curyšským. A znaje Švýcary, zaplatil zpětně občanskou daň. Toto občanství bylo takové spící a my jsme ho probudili právě v roce 1948, kdy s námi dětmi matka odjela na švýcarský konzulát do Salzburgu a prohlásila, že jsme švýcarští občané a že bychom měli rádi pas.

A to jste skutečně po nějakých sto letech dostali?
Karel Schwarzenberg: Po sto šedesáti. Švýcarsko je právní stát, takže za čas přišel dopis, že máme nezpochybnitelné právo na švýcarské občanství. Tak takhle to bylo.

Chystá se váš syn Jan převzít schwarzenberský majetek?
Karel Schwarzenberg: Už se stalo, spravuje celý majetek v Rakousku, o to už se nestarám, a právě teď mu předávám i český majetek.

Umí syn česky?
Karel Schwarzenberg: Umí, s hajným se domluví bezvadně. Už mu je čtyřicet, perfektní češtinu se asi nenaučí, ale já jsem mu vždycky říkal: Bez češtiny tady dostaneš… však s prominutím víte co.

×